Kutací pokusy

Kamenitá povaha kraje dala vznik lomům. Kdysi se lámal kámen na „Šibeničním kopci“, v lese „U Skalařů“ býval panský lom. Před 300 lety bylo říčanského kamene použito ke stavbě veversko-bítýšské fary. Z říčanské hlíny se kdysi pálilo i hrnčířské zboží, později už sloužila pouze k výrobě cihel. Původní stará cihelna byla za mlýnem, později se vyráběly cihly v cihelně pod lesem směrem na Okrouhlík. Výroba skončila někdy v 70. letech 20. století.

Přírodní bohatství kraje, zvláště pak kamenouhelné vrstvy v nejbližším okolí, vedly ke kutacím pokusům i v naší obci. V roce 1801 krumlovský úředník Benedikt Küttner kopal Na Oujezdě, proti domu č. 74 – šachtu pojmenoval Barbora, na panské zahradě a směrem k Okrouhlíku našel stopy uhlí. Po něm v kutacích pokusech pokračoval brněnský měšťan Vojtěch v „Kopaninách“. V pozdější době dělal pokusy – s nemalými náklady – mlynář Svoboda a to ve „Žlebě“ a za dvorem. Koncem 19. století zkusil kutat i místní obchodník Tomáš Topinka na „Výhoně“, ale všechny jmenované pokusy hned v počátcích ztroskotaly. Jedinou památkou na ně byly špatně zaházené jámy a rozrytá země.