Historie

Říčany jsou starobylá obec. První zmínka o Říčanech pochází z roku 1237, kdy jsou tři bratři Karel, Beneš a Ladislav z Říčan uvedeni jako svědkové na listině, kterou Václav I. odstoupil brněnskému kostelu sv. Petra některé vesnice. Rod Říčanských byl neobyčejně rozvětvený nejen na Moravě, ale i v Čechách. Bezpečně se rody daly odlišit podle erbovních znamení, moravský rod měl ve znaku dvě bradatice (válečné sekery) křížem přeložené.

Sídlem pánů z Říčan i dalších majitelů byla tvrz na skalnatém ostrohu za vesnicí, kde se dodnes říká „Na Zámečku“, na mapách je místo označeno jako Hradisko. Místo, kde kdysi tvrz stávala je nyní zalesněné a vidět je dosud příkop, jímž je vrch dokola obehnán. K místu se váží i strašidelné pověsti. Na nejstarší mapě Moravy z roku 1575 i na mapě Komenského z r. 1627 jsou Říčany označeny jako místo s tvrzí. V letech 1539, 1540,1552 se označuje jako pustá, v roce 1560 znovu vystavěná. Časem přestaly být Říčany samostatným panstvím a byly připojeny k hradu Veveří. V době pozdější stálo panské stavení v nynějším středu obce „ve dvoře“, ještě v roce 1671 je označováno jako rytířské sídlo. Vrchnost, pokud na panství přijela, se zdržovala na Veveří a tak v něm bydlili říčanský purkmistr a důchodní s písařem. Koncem šestnáctého století získal - díky sňatku - Říčany rod Tiefenbachů a Říčany se dostaly z dlouholetého držení domácích šlechtických rodů a staly se majetkem vrchností původu cizího - např. Collaltové, Sinzerdorfové, Mundyové , Gustav princ z Wasy, vnuk švédského krále Gustava III., a jiní. To panství ku prospěchu nebylo, protože majitelé se na něm nezdržovali a panství spravovali úředníci.