Pondělí 8.00 – 12.00 a 13.00 – 17.00
Středa 8.00 – 12.00 a 13.00 – 17.00
Říčanyu Brna
Hřbitov v Říčanech se původně nacházel u školy a kostela v centru obce. Byl využíván do roku 1879. V tomto roce byl zřízen nový hřbitov na panském pozemku zvaném „Rosický díl k dědině“ na kopci u okresní silnice vedoucí do Rosic. Obec zakoupila parcelu č. 1993/3 o výměře 35 arů a přilehlou mez (5 arů 80 m) za 818,81 Kč.
Starý hřbitov byl zrušen a na jeho místě založena školní zahrádka a tělocvična (hřiště). Pozemek ohraničovala polorozpadlá zeď, u které se často podle svědectví občanů objevovaly kosti lidí zde kdysi pohřbených. V roce 1923 byla zahrada i tělocvična zrušeny. Tělocvična byla přenesena na letní cvičiště Tělovýchovné jednoty Sokol a zahrada pro školu umístěna na obecním pozemku vedle starého hřbitova. Zeď byla na náklady obce opravena a ve směru od okresní silnice postaven můstek a schody. Byly vysázeny „lípy svobody“ a celé území bylo upraveno na sad. Obětem světové války v něm byl vybudován pomník. Usnesením zastupitelstva obce dostalo prostranství název „Sad 28. října“. Za mírný poplatek byl svěřen do opatrování a užívání panu Hynku Juranovi z čp. 141 s podmínkou, že ho nájemce bude udržovat v pořádku a čistotě, aby byl důstojným místem pro upomínku na hrůzy války a oběti, jež si vyžádala.
Poněvadž na novém hřbitově u rosické silnice již byl nedostatek místa pro nové hroby, bylo nutno jej rozšířit. K tomuto účelu si obec vyžádala při parcelaci velkostatku příděl z pozemku vedle hřbitova. Rozšíření bylo provedeno v roce 1926 přeložením zadní zdi a prodloužením bočních zdí až k ní. Staré zdivo bylo opraveno a spolu s novými částmi čerstvě zaomítáno. Márnice, která se po rozšíření ocitla uprostřed hřbitova, byla vzhledem na svůj chatrný stav zbořena a znovu postavena v zadní části u nové zdi.
Opravu a stavby provedl zdejší rodák František Vorza, stavitel v Trenčianských Teplicích, nákladem 38 299,63 Kč. Kupní cenu za nové pozemky, jakož i náklad na opravy, postavení nových zdí a márnice, uhradila obecní pokladna z části vlastními prostředky, z části z půjčky. U Občanské záložny si obec vypůjčila 30 000 Kč na 6 a 1/2 % úrok. Jelikož tato záložna později zvýšila úrok, byla v roce 1927 výpůjčka ve zbytku 15 500 Kč převedena do Občanské záložny v Říčanech. K 31. prosince 1929 obec dlužila 12 500 Kč.
Na nové ploše, o kterou byl hřbitov s vynaložením značných nákladů a úsilí rozšířen, se však ještě ke konci roku 1930 nepohřbívá. Příčinou je spor různých politických stran v obci o nový hřbitovní řád. Nemohou se shodnout na jeho přesném znění a kvůli rozepřím ho nemohla Okresní politická správa dosud vyřídit a schválit. Bez platného řádu hřbitov nemohl být využíván až do roku 1934, kdy byl vysvěcen.
23. září 1934 byl opatem rajhradského kláštera P. Hlobilem vysvěcen rozšířený hřbitov, který dle usnesení obecního zastupitelstva připadl do vlastnictví komandátnímu kostelu v Říčanech. Současně byl posvěcen nový hlavní kříž hřbitova. Vytvořil ho sochař Jan Busolini ze Slavkova z hořického kamene nákladem 3 860 Kč. Úhrada byla kryta darem nejmenované osoby a sbírkou po obci, kterou provedli A. Vižďa a Fr. Mareček. Starý hřbitovní kříž byl opraven a postaven na pozemku Horka místo starého dřevěného kříže, který byl spálen. Prvními občany, pochovanými na nové části hřbitova, byli Fr. Holub a J. Potůček.
