Jako ke všem hradům i k naší tvrzi váží se strašidelné pověsti.

,,Na zámečku'' prý za starých časů o dvanácté hodině v noci jezdíval z jedné strany na druhou černý kočár tažený párem černých psů s ohnivými jazyky. Na Velikonoce v pašijové dny sem chodívali lidé hledat poklady, ale bývali prý pokaždé prohnáni jakýmsi strašlivým zvířetem.

Jedna žena byla „Na zámečku“ v noci na trávě. Před půlnocí se strhl podivný šramot a zdvihl se veliký vítr. Žena hrůzou se schovala pod smrček a čekala se strachem, co se bude dít. V tom podle ní přeběhl černý veliký pes s ohnivýma očima. Celá zrudla, ani nedýchala. Naštěstí ponocný v Říčanech odtroubil půlnoc a ona, sotva dechu popadajíc utíkala domů.

Jeden pacholek ze mlýna byl hrozně zvědavý a vypravil se proto v noci do lesa ,,Na zámeček'', aby se podíval, jak strašidlo vypadá. Vrátil se až k ránu celý dolekán a do své smrti nepověděl, co viděl.

Jiný zvědavec byl pak potrestán tak, že každé noci upadal v třeštění a stále viděl černého psa s červenýma očima a ohnivým jazykem. Od strašidla ho vysvobodil až ostrovačický kněz zaříkáním a kropením svěcenou vodou.

Jedné ženě za trest do rána otekl jazyk za to, že se smála, když kdosi vykládal, jak ho „Na zámečku“ poděsil černý pes.

Místo, kde tvrz stála.